Co vás inspirovalo k vytvoření projektu „Duše zpívá“?
No tak to musím vzít trochu zeširoka. Já jsem toužila zpívat už od dětství - vlastně jsem jednu chvíli nepochybovala o tom, že ze mě bude profesionální zpěvačka. Jenže pak jsem začala chodit do prestižního pěveckého sboru Bambini di Praga, a v tamní nesmírně stresující a soutěživé atmosféře podpořené výroky sbormistrů na moji adresu jsem dospěla k závěru, že vlastně vůbec "nemám hlas", a sen o pěvecké dráze jsem nadobro pohřbila. Dala jsem se na učitelské povolání, které mě do určité míry naplňovalo, alespoň zezačátku. Zkoušela jsem se po nějaké době ještě ke zpěvu vrátit, brala jsem soukromé hodiny, zpívala ve sborech... Ale psychický blok, který jsem v sobě měla, mi bránil pustit hlas naplno ven, dovolit mu být dostatečně zvučný - vlastně jsem se za svůj hlas až styděla. A žádný učitel zpěvu nepracoval s psychikou. Tu jsem si musela uzdravit pozvolnou cestou osobnostního rozvoje. Zní to šíleně, ale trvalo mi skoro třicet let, než jsem se dokázala svobodně vrátit k tomu, co jsem úplně přirozeně jako dítě věděla, totiž že svůj potenciál můžu naplnit jedině skrze zpěv. A protože z vlastní zkušenosti vím, jak moc je hlas provázaný s duševním stavem a sebevědomím, a na své předlouhé pouti jsem získala nemálo cenných nástrojů, jak s obojím pracovat, napadlo mě, že přesně to teď mohu lidem nabídnout: rozezpívám nejen jejich hlas, ale i duši. Proto Duše zpívá.
Jaký je nyní pocit, když jste ten vnitřní blok prorazila?
Je to nádherný pocit, že jsem paní svého života a moje duše zpívá!
Jaké hlavní přínosy může mít práce s hlasem pro osobní rozvoj jednotlivce?
Hlas je propojení s naší podstatou. Při zkoumání svého hlasu se dostáváme sami k sobě. Je to obousměrný proces: dobře vedenou prací s hlasem se uvolňuje a sílí naše psychika, a zase čím víc toho poladíme ve svém nitru, tím volněji a mocněji bude znít náš hlas. Lidé - a často jsou to ženy - v sobě díky zvučení v určitých energiích s překvapením objevují bytost mnohem silnější, živější a "šťavnatější", než jakou by kdy v sobě hledali. Mnoho lidí ani nemá rádo zvuk svého hlasu - a se svým hlasem odmítají i sebe ( a naopak - protože odmítají sebe, nemohou se "ani slyšet"). O to krásnější pak je, když se přestanou bát projevit své nefalšované Já, a sami slyší, jak pěkně a zvučně jejich skutečný hlas zní. Samozřejmě to dělá se sebevědomím hotové divy. Člověk najednou může i mluvit víc nahlas, odváží se zapojit do diskuzí, jejichž byl dříve pouze mlčícím pozorovatelem, a užívá si zpívání naplno bez zábran, i kdyby to mělo být jen doma ve sprše nebo v autě na dálnici.
Kapitola sama pro sebe je prozpívávání emocí. Ať už coby taková běžná psychická hygiena, kdy například svůj vztek nebo smutek vyzpíváme ze sebe ven a tím transformujeme, nebo jako součást "terapie hlasem" (jak to nazvala jedna má klientka). To si zvědomujeme a přepisujeme programy, které nás v životě zbytečně ovlivňují a brzdí v rozletu, také prostřednictvím hlasu.
Zpívání je takový urychlovač. A protože duševní stav je úzce propojený s tím tělesným, zpívání zlepšuje i naše fyzické zdraví - to je vědecky dokázáno. Pokud vás to zajímá hlouběji, více se dočtete v mém e-booku Proč zpívat, i když to neumím.
O přepisování programů z minulosti se mluví hodně, asi jde o nejzákladnější techniku seberozvoje. V čem myslíte, že hlas může překonávat jiné metody? Nebo doplňovat či podporovat?
Uvědomit si, že si nabíhám na nějaký program, je začátek. Další krok je program přepsat. Z mé zkušenosti plyne, že když si něco jen pomyslíme, tak to není tak mocné, jako když to řekneme nahlas. Na – hlas. Je to logické, pokud vnímáme hlas jako projevení naší bytosti ve zvuku. Proto využívám síly hlasu nejen pro samotné přepisování programu, ale také k pročištění zbytků, které si neuvědomujeme, ale náš zpěv se k nim dostane a přetransformuje je.
Můžete nám přiblížit, jak probíhají vaše individuální lekce a workshopy?
Individuální lekce probíhají buď osobním setkáním, nebo online. Přiznám se, že jsem si ze začátku vůbec nebyla jistá, jestli to přes monitor může fungovat, ale překvapivě i online lekce přinášejí kýžené výsledky a dobré ohlasy. Samotný průběh záleží na "zakázce", s jakou klient přijde. Jestli chce pracovat jen na technice zpívání, nebo intonaci, nebo - a takové lidi si přitahuju nejvíc - jestli chce skrze hlas navázat kontakt se sebou, rozpustit bloky, které mu berou sílu, a získat sebedůvěru a radost ze života. To potom mimo jiné využívám metodu, kterou jsem se naučila od brazilské terapeutky Komaly de Amorim, využívající odlišné způsoby tvoření a kvality hlasu v jednotlivých čakrách. Tento princip je i základem mých workshopů. Na začátku ale nezpíváme, účastníci se nejprve potřebují "rozkoukat", uvolnit se a získat pocit bezpečí. Teprve když zavládne ovzduší lehkosti, hravosti a důvěry, začínáme zvučet, a to odzdola, od kořenové čakry. K naladění na určitou část našeho Já nám pomáhá i spontánní tanec, následovaný spontánním zpíváním (bez daných slov nebo pravidel). A mám zlaté pravidlo - nikdo nemusí dělat nic, na co se necítí. Všechno je v pořádku.
A je skutečně nádherné slyšet vždy znovu ten rozdíl mezi nesmělým zpíváním "abych někoho nerušila" na začátku workshopu a sebevědomým hlaholem na konci dne.
Jakožto člověk, s výjímečným hudebním hluchem, se musím zeptat... jak se ten hlas změní po vašem workshopu?
Na workshopu jsou si všichni rovni, ať už takzvaně zpívat umějí, nebo ne. Ono se to totiž moc nepozná, protože tam nezpíváme nějaké dané melodie, které by každý musel zpívat stejně. Proto i lidé, kteří řekněme neumějí intonovat (zatím…), mohou všechny aktivity provádět plnohodnotně, a tedy se cítit bezpečně. Tím pádem mohou postupně slevit z všudypřítomné sebekontroly, až nakonec zjistí, že zpívají – nejen nahlas, ale tak, že z toho mají radost. A to je ta změna, pro kterou workshopy dělám.
Jakým způsobem propojujete zpěv s meditací s tibetskými mísami?
Možná čtenáři znají tzv. hudební lázeň, kdy účastníci sedí nebo leží na zemi a oddávají se poslechu tibetských nebo křišťálových mís, zvonkoher a případně dalších nástrojů, které všechny svými vibracemi pronikají nejen do těla, ale i duše člověka, a uvolňují napětí a zklidňují. Tyto vibrace nás dostávají do tzv. hladiny alfa, mozkových vln spojených s relaxací a meditací. No a já k těmto vibracím připojuji i vibrace svého hlasu, ne jen tu a tam, jak to při zvukových lázních bývá obvyklé, ale skoro celou dobu. Dalo by se říci, že improvizuji, ale spíše se jedná o intuitivní zpěv, kdy neexistující řečí zpívám to, co mi samo přichází, aniž bych něco vymýšlela. Každé setkání je tedy jedinečné a vzniká na vlnách daného místa a publika. Přidanou hodnotu toho, že můj hlas zní skoro celou dobu, spatřuji v možnosti vložit do svého zpěvu záměr, který může velmi urychlit změny, které si posluchači přejí zažít. Využívám to i při službě Nacházení odpovědí vaší duše, kdy si klient zformuluje otázku, a potom při mém zpěvu za doprovodu tibetských mís snadněji navnímá odpověď, kterou mu jeho moudré Já dává. Propojit svůj hlas s tibetskou mísou se může naučit každý – třeba i v mém online kurzu Jak zpívat s tibetskou mísou.
Máte třeba nějaké ukázky, nebo "meditační nahrávky", které by pomohly člověku více navnímat to, co děláte?
Ano, na webu mám nahrávky, kterým říkám opečovávací, protože koho si zavolají, tomu pomohou uvnitřnit se a zharmonizovat. Také můj kanál Duše zpívá na Youtube obsahuje playlist Zpívání s tibetskými mísami, kde jsou i ukázky z mých vystoupení.
Jaké jsou vaše nejčastější metody a techniky, které používáte při výuce zpěvu?
Čerpám hlavně ze dvou metod práce s hlasem, které jsem poznala hlouběji, a to Complete Vocal Technique (Cathrine Sadoline) a Otevřený hlas (Komala de Amorim). Ta první je techničtější, ta druhá duchovnější. Tyto dvě metody propojuji s „ošetřováním“ nežádoucích programů, které nás podvědomě řídí a brání nám svobodně se projevovat, a vytvářím tak unikátní způsob vedení k sobě, své vnitřní síle a sebedůvěře. Tak mocná práce s hlasem je.
Jaký význam má podle vás hlas a zpěv v moderním životě?
Obrovský. Hlas je vyjádřením našeho Já, a dnes víc než kdy jindy je potřeba, abychom se nebáli
svůj hlas pozvednout a říci, co chceme a co nechceme. Kolik nedorozumění a neštěstí vzniklo jen kvůli tomu, že si lidé navzájem neřekli to, co skutečně chtěli a cítili. A zpívání je něco jako elixír mládí, jak se můžete dočíst, i s odkazy na vědecké studie, ve výše zmíněném e-booku.
Když jsme u využití hlasu, jedna věc zde zatím nepadla. Využití při přednášení, prezentaci. Dovedu si představit, že trénink hlasu pomůže se sebevědomím. S čím ještě? Zabýváte se touto oblastí, nebo už všichni chtějí prezentovat jen "do monitoru"?
Zvučnost hlasu je ovlivňovaná hlavně sebedůvěrou a technikou – především tzv. dechovou oporou. Platí to stejně pro mluvené slovo, jako pro zpívání. Někdy mě osloví klient s tím, že by rád nějakou tu rétoriku, ale pak zjistí, že mu k sebevědomému projevu vlastně nechyběly řečnické dovednosti, ale spíš mu bránil nějaký ten podvědomý program.
Jaké jsou nejčastější obavy nebo překážky, které lidé mají při práci s hlasem, a jak jim pomáháte je překonat?
Nejčastěji se lidé bojí, že je někdo uslyší a začne – pochopitelně negativně – hodnotit. Někteří si už s tím hodnocením dokonce vystačí sami a nedovolí si zpívat vůbec, ani beze svědků. Lidé se bojí neúspěchu, a tak raději než by ho zažívali, ani to nezkusí. První krok musí udělat člověk sám – totiž rozhodnout se, že to chce změnit, že chce poznat a začít mít rád svůj hlas, že si chce konečně být schopen zazpívat pro radost, a dát si šanci - tedy najít si někoho, kdo ho na cestě k jeho bytostnému hlasu doprovodí, a prostě do toho jít! Ale rozumím tomu, že je to velký krok mimo komfortní zónu, a proto dávám lidem možnost zkoušet si něco sami doma při mých videích „Jak zpívat, když mi to nejde“ na YouTube. Mám od lidí ohlasy, že jim videa hodně pomohla, což mě moc těší. Je ale pravda, že pokud má opravdu dojít k proměně celkového nastavení a odbourání bariér a strachu se projevit, bude nejspíš potřeba hlubší práce s průvodcem.
Jakým způsobem mohou vaše online kurzy přispět k rozvoji hlasu a sebedůvěry?
Online kurzy mám v tuto chvíli dva. Šestitýdenní kurz Jak zpívat s tibetskou mísou je určený všem, kdo buď alespoň jednu mísu mají (nebo si ji chtějí opatřit) a rádi by s ní zažili mnohem víc, než se dá zažít pouhým hraním bez zpívání. Celý kurz je postavený na radosti z tvoření a souznění vibrací hlasu a mísy. Vůbec nemusíte umět zpívat. Pod mým vedením se postupně zbavíte ostychu a zažijete, jaké to je, když to, co děláte, není svázáno žádnými pravidly, když nic není špatně a nejde o žádný výkon, ale jen o to, být tady, teď a užívat si to. Někdy se tomu říká „flow“. A toto vnímání sebe sama, kdy mohu tvořit po svém, bez omezující potřeby mít všechno pod kontrolou, bez posuzování, si mohu přenést i do života. Když už jsem to jednou zažila, snáz se mi to bude uskutečňovat i jindy a jinde. A hlas se při takovém nastavení mysli otevírá, vibrace mísy podporují jeho znělost, a najednou zjistíte, že zpíváte, ani nevíte jak!
Druhý online kurz je půlroční program Ke zdroji Tvé vnitřní síly, který začíná 14. října. Je určený ženám, které svůj pocit štěstí odvíjejí od štěstí svých blízkých, a tak o ně všemožně pečují, věnují jim mnoho pozornosti, času i námahy, ale nenajdou při tom čas samy na sebe, nebo by si dokonce připadaly sobecké, kdyby si ho udělaly. Nejsou si jisté, že jsou dost dobré, aby byly oceňovány a milovány jen tak, že jsou. Sama jsem si za sebehodnotou prošla hodně dlouhou cestu, ale díky tomu jsem pochopila, že veškeré pocity méněcennosti jsou jen „programy“, které nás podvědomě řídí. Nastartovaly se už v dětství – a proto v kurzu projdeme svou pozemskou pouť (ve zrychleném modu, samozřejmě :)) znovu, abychom mohly pročistit své nitro i tělo od usazenin, které nám nedělají dobře. V jemnosti si prožijeme postupně devět měsíců v děloze, pak naše narození a prvních 7 let života v jednotlivých čakrách, které se v daném období rozvíjejí. Nakonec se pověnujeme současnosti. No a kdykoli si v daném období něco zavolá naši pozornost, prozvučíme to svým hlasem, rozpustíme nebo přeměníme. Moje podpora bude komplexní – na mém webu si můžete přečíst podrobné informace, co všechno v kurzu získáte.
Jakým způsobem spojujete jednotlivé žánry ve svých vystoupeních?
V současnosti zpívám hlavně swing s plzeňskou kapelou Tuten Swing, „operním“ zpěvem zpívám buď klasické skladby jako třeba Ave Maria od různých skladatelů, někdy i s tibetskými mísami. Většinou ale s mísami zpívám přirozeným hlasem, který lépe přivede do onoho meditativního stavu jak mě, tak posluchače. No a jako novinku teď připravuji duchovní šansony – písničky, ve kterých vyjadřuji hledání, tápání i radost člověka ujasňujícího si svůj vztah k Bohu nebo prostě něčemu, co nás přesahuje.
Kdy a kde si vás lze v blízké době poslechnout zpívat?
V září zpívám s kapelou Tuten Swing na dvou místech v Plzni v rámci projektu Jazz bez hranic, a to 3. a 27.září, a nejbližší hudební lázni se se mnou můžete oddat 25. září v Centru Kontakta v Plzni. Určitě ale na podzim zamířím i do Prahy a dalších míst. O všem včetně termínů se dozvíte na mém webu https://www.dusezpiva.cz/, na který vás srdečně zvu. Ať naše duše zpívají!
